Matka a dcera

Klíčový vztah. (I pro muže)

Je to asi nejcitlivější vztah, neboť dcera se rodí z matky, pak ji asi ve 3 letech opouští a jde za otcem, aby prozkoumala jeho svět a jeho hodnoty a kolem 6ti let se potřebuje vrátit zpět do sféry matky a následovat ji. Právě tento bod obratu je pro dceru kritický, protože pokud je jakkoliv vztah rodičů narušený, tak dcera uvízne právě v tomto bodě a často už se do sféry matky nevrátí, nýbrž s ní bojuje, a tím značně omezuje svůj ženský potenciál.

Pokud matka navíc nevědomě hraje hru na oběť, chudinku, a tím si přitáhne muže, který "musí" hrát roli toho "zlého" - dominantního manipulátora - pak dcera se sice přikloní na stranu matky, ale začne ji pomáha a "zachraňovat", čímž se nad ní povýší a rovněž se od matky a žen - předkyň oddělí. Protože tomu, kdo je větší - rodič, příroda nebo bůh - nemůžeš pomoci, jenom budeš zasahovat a vyčerpáš se...

DŮVĚRA A LÁSKA

To jsou asi nejdůležitější kvality, které předává matka dceři. Důvěra, láska, naslouchání, pozornost, zpětná vazba, objetí, ale ne poučování, kritizování a polepšování. Dcera potřebuje mít důvěru, že matka ji bezpečně provede ženským světem a ukáže jí, jak bohatý i radostný je život v ženském těle. Je i náročný, ale rozhdně nemusí být plný utrpení.

PODPORA

Jak tedy může matka podpořit v rozvoji svoji dceru? Láskou, vnímáním, přijímáním. Mnoho klientek mi říká, že od matky dostaly málo lásky anebo lásku manipulativní, tzn. přijímání s podmínkami a signálem, "tvoje přirozenost není dost dobrá".

Tedy největší podporou matky je láska a otevřené srdce, naprosté přijetí dcery v její přirozenosti a přirozených potřebách a touhách. Pochopení, naslouchání, vidění - tj. bezvýhradná pozornost a bezvýhradné objetí i ve chvíli, kdy dívka prozkoumává i negativní zkušenosti. S nedostatkem lásky se člověk totiž vypořádává celý život, zatímco s tím ostatním si dokáže poradt sám.

Ovšem míra lásky a schopnosti přijímat, usmiřovat a slaďovat sebe i rodinu se předává z matky na dceru podvědomě a přirozeně. A cokoli chce matka udělat navíc mentorováním a výchovou, apod., bude naopak dceru brzdit. Pokud matka na dceru bude tlačit a měnit ji, dcera se od ní odtáhne a přestane ji věřit, že ji může vést!

Sebereflexe matky je tady velice důležitá! Co sama neumí a v sobě nemá, nemůže do dcery vložit. Dcera zde skvěle nastavuje zrcadlo, ve kterém matka může vidět, kam dospěla.

ÚCTA K OTCI

Je nesmírně důležité, aby matka sdělila dceři: "Problémy, které mám s tvým otcem, patří jenom nám, tebe se netýkají, pro tebe může zůstat tvým nejmilovanějším, jediným a správným tatínkem!" Tím matka dceru osvobodí z nutnosti následovat otce a mužský svět.

Pokud si matka z nějakého důvodu přitáhla slabého muže a začala řídit a vést rodinu a zároveň se nadřazovat nad muže, pak si jednoduše přivřela srdce a lásku nemůže předat. Protože LÁSKU nelze "dělat", tvořit, jí se lze pouze otevřít a nechat ji proudit. A to je obrovsky těžké pro ženu, která věci řídí hlavou...

Tady je jediná pomoc: Sklonit se před svoji matkou a hluboce vnitřně poprosit, aby ji matka (babička dcery) přijala zpět. Jedině ve vnitřním napojení na svou matku, její matku a matku otce se otevře vnitřní proud lásky, který poteče k dceři. Protože ženská MOUDROST je jiná než mužská, je intuitivní, iracionální a konáním a slovy nejde předat. Tato moudrost rozhoduje o tom, zda si dcera bude umět vybrat milujícího a spolehlivého partnera anebo ne! A zda dokáže v životě vytvářet smysluplné vztahy, které ladí. Bude to odraz jejího vlastního vztahu k sobě, matce a otci.

Takže vnitřní růst ženy je ještě citlivější než u muže. Neboť vše důležité se u žen předává podvědomě a intuitivně. Nejde tady nic vysvětlit. Proto matka pro dceru udělá mnohem víc, když ji jednoduše přizná, co jí nejde, co neumí, než aby to zakrývala sebevědomým postojem a poučováním! A taky - když ji pustí, tzn. nebude si ji připoutávat, přestane tvořit závislost a nechá dceru, ať se rozvíjí a žije podle sebe!

HRANICE A ZPĚTNÁ VAZBA

To, co brání matce vyjádřit dceři více lásky je strach. Strach, že dcera zpychne, zleniví, nebude se chtít rozvíjet, apod... Jenomže opak je pravdou. Laskavé naslouchání, trpělivé vysvětlování a vždy bezvýhradné objetí a přijímání poskytují prostor pro zdravou motivaci i rozvoj dcery.

Láska zahrnuje i zpětnou vazbu. - "Květinu to taky bolí, když ji jen tak pošlapeš a já ti nemohu dovolit ubližovat ani zvířátkům, ani rostlinám. Jinak ti to zase příroda vrátí." - To je velký rozdíl oproti okřiknutí anebo pohlavku. Dítě potřebuje pochopit, proč něco nemá dělat. A také pochopit, proč matka rázně zasáhla...

Další mylné představy panují kolem hranic. Že dítě potřebuje nastavit hranice. Naprosto nepomůže dívce v pubertě zakazovat, aby chodila pozdě domů. Jen začne dělat věci na truc. Je třeba se podívat, jak to má matka s vnitřními hranicemi, které se automaticky do dcery obtisknou. Jestliže má matka problém nastavit si hranice, co chce dělat a co nechce a kam až druhé pustí, pak dcera bude tyto hranice testovat.

Je třeba si vždy uvědomit, že děti nás zrcadlí. Je mnohem léčivější, když si matka uvědomí, co ona dělala v letech dcery, a na základě toho si s ní promluví partnersky, bez povyšování. Řekne dceři, co sama dělala a taky, jaké to mělo důsledky a jaký postoj má k tomu dnes. Ovšem bez přikazování a zakazování. Tím dceru osvobodí od nutnosti opakovat stejné "chyby" a umožní ji získávat jen ty zkušenosti, které skutečně potřebuje ke svému růstu. A k němu potřebuje i určitou míru negativních zkušeností.

ŽENSKÉ KRUHY

Protože žena se rozvíjí především intuitivně a iracionálně, potřebuje pobývat ve společnosti zralých žen, v kruhu žen. Což má svá úskalí. Protože pokud se setkávají ženy, které se nezajímají o své vnitřní uzdravení, uvízly jenom v pomluvách a stěžování, tak jen předávají nezdravé vzorce jednání a podvědomé programy, které víc život blokují, než podporují.

Proto je obzvláště důležité najít si vědomé ženské kruhy, kde se ženy setkávají se záměrem rozvíjet svoji přirozenost a autenticitu svého ženství. Tohle nejde obejít poučkami. Prožitek a předávání této energie jenom vzájemným setkáváním je ještě důležitější, než u mužů. Četba textů ani návštěva seminářů, kde se něco vysvětluje a předává více teoreticky, můžou být sice podporou, ale nemohou nahradit přímé sdílení a prožitek.

VZOR MATKY

Matka ukazuje dceři, jak ona zachází se životem i s muži a s ženskými tématy a nemusí kolem toho mnoho hovořit. To nejdůležitější totiž je, zda se dcera cítí MATKOU UZNÁNA a viděna, tedy pochopena a přijata taková, jaká je. Pak s matkou nikdy nebojuje, není proč a vždy si sama přijde pro radu, protože ví a má zkušenost, že matka si ji poslechne, ale nebude ji vnucovat svou pravdu. Nechá ji, ať si projde svými vlastními zkušenostmi, neboť sama dobře ví, že bez nich nemůže žádné "dobré rady" přijmout.

Moudrá matka si uvědomuje, že dcera doslova musí udělat také chyby, aby dospěla. A že není ani zdravé ji před vším za každou cenu uchránit a ani to nelze. Dobře ví, že dcera si podvědomě a neomylně vybere v životě přesně ty zkušenosti, které potřebuje a chce a nelze jí v tom zabránit anebo jen za cenu, že se pro dceru situace ještě zhorší.

Jedině tak bude dcera matce důvěřovat a přijme od matky ESENCI ženství. Méně je tedy více. A práce pro dceru vždy znamená jen práci matky na vztahu se svou matkou a předkyněmi, případně otcem a muži. Tam se odehrává vše důležité.

VZTAH S DCEROU

Tak si to shrněme. Vztah s dcerou a její podpora závisí na tom, jaký má matka vztah ke své matce, matce otce a dalším ženám rodu. Dále na tom, jak dokáže otevřít dceři své srdce a přijímat a uznávat ji v její naprosté přirozenosti, tj. takovou jaká je. Dále záleží na tom, jaký má vztah ke svému otci, otci dcery a mužům obecně. Neboť podle tohoto vztahu se rozvíjí jak u matky, tak u dcery vnitřní MUŽ - OCHRÁNCE. Podle tohoto vnitřního muže si pak dcera vybírá partnera a žádné poučky a teorie tady nemají žádnou váhu.

Je tedy nezbytné, aby se matka nad dceru nenadřazovala jako ta lepší a moudřejší, nýbrž vždy nebo většinou projevovala velkou míru pochopení a přijetí a vždy ji otevírala svou náruč, ve které dcera může znovu a znovu obnovovat své síly a čerpat lásku. Pak může dcera matce důvěřovat a chce se od ní učit.

Pokud je v rodině matka tou, která nastavuje hranice a řídí (mužský princip), tak dcera bude cítit její vnitřní slabost (vždy je řízení a kontrola u ženy spojena s vlastní sebe nedůvěrou a vnitřní slabostí...), vzdálí se od ní a nebude ji důvěřovat. Což je "smrt" jejího ženství...

Dnes se hodně rodí průbojné holčičky s výraznou přirozenou agresivitou, větší než u kluků. Pokud na její agresi (mužská síla namířena vpřed) bude matka reagovat se stejnou silou, přetlačí a potlačí ji, namísto s nasloucháním, pochopením a rozhovory, pak tu ESENCI ženské lásky v dceři ZABIJE!

Jsou zde velké nároky na kapacitu matky přijímat v klidu chování své dcery a vést s ní upřímné, srdečné rozhovory o tom, jak se dcera cítí, když se chová tak, či onak, a tím se stávat pro dceru bezpečným a láskyplným přístavem. Místem, kde sice může dostat jasnou zpětnou vazbu na své chování, ale zároveň vždy najde otevřenou náruč a vyslyšení - ne opravování!

Proto je u ženy obzvlášť důležité navštěvovat z času na čas terapeuta a léčivý ženský kruh, protože bez kontaktu a uzdravování vlastních traumat, nezíská matka kapacitu na uzdravování a bezpečný prostor pro různá zranění své dcery, které v životě každého člověka přicházejí. V opačném případě se v matce a dceři budou setkávat DVA TRAUMATIZOVANÍ lidé, kteří ve vypjatých situacích na sebe už jenom křičí, a tím veškerou lásku zničí...

DOSPĚLOST

Pozoruji u své ženy, jak léčivé pro dceru je, když matka jenom naslouchá a především naslouchá své dceři a dívá se na ni s pochopením i důvěrou, že má vnitřní moudrost i sílu si se životem a jeho výzvami poradit. Nepoučuje, nezasahuje, nepřitaká dceři, pokud si na něco stěžuje, nýbrž trpělivě nechá dceru sdílet své pocity i prožitky. A pak jen sdělí svoji zkušenost anebo taky svůj příběh, kdy něco sama "pokazila" a mělo to pro ni nějaké důsledky. Díky tomu ji dcera může věřit a chce si občas přijít pro mentální pohlazení, které dcera nutně potřebuje, ačkoli už má svoji rodinu. Ten pocit, že je matkou přijímaná taková, jaká je a že bude vyslyšena, ale také CÍTĚNÁ, VNÍMANÁ, nejen technicky slyšena, ale ne poučována, je pro její psychickou regeneraci a podporu daleko nejcennější.

Cennější, než rozumná a možná moudrá slova, která ale zůstávají jen slovy, zvuky bez vlastního prožitku. Skutečná moudrost je nevyslovitelná a mezi ženami se předává tím, že si vzájemně NASLOUCHAJÍ SRDCEM a sdílejí ze srdce. A toto poznávám, že dnešním ženám víc a víc chybí a pokoušejí se to nahradit mužsky rozumem a tím se ještě více zamotávají do svých problémů a blokují vnitřní (esenciální) ženskou MOUDROST!

KAMARÁDSTVÍ S MATKOU?

Má být vztah s matkou kamarádský? Je velmi prospěšné, když je jejich vztah od útlého dětství partnerský. Matka i babička si k dceři kleknou anebo sednou, aby se na ni nedívaly shora. Jednají přátelsky, ale nejsou kamarádky! Tzn. Matka si ponechává některá tajemství pro sebe. Nemůže například s dcerou rozebírat svůj sex anebo milence, či zda byla a s kým otci dcery nevěrná. To ne, dcera by ji přestala podvědomě věřit, cítitla by, že ji matka nemůže vést, není dospělá, je pouze jako její kamarádka, zůstala nezralým dítětem.

Matka ale není na úrovni dcery, NENÍ KAMARÁDKA! Je vždy větší, neboť dala dceři ŽIVOT, ne obráceně!!!

I když je třeba nemocná a slabá. I tehdy se na ni dcera potřebuje dívat jako na velkou, větší, která nese a unese své těžkosti, nechat ji bez zasahování, dělání starostí a "pomáhání" ve smyslu nést za matku to, co je její!!!

Jinak se dcera odřízne od svého ženského zdroje, který proudí ze ŽIVOTA skrze matku a obě babičky, ať žijí, či nežijí...

Takže je zdravé, aby právě matka zasvěcovala dceru do velkých TÉMAT: SMRT, SEX, PENÍZE, LÁSKA, PARTNERSTVÍ a děti... Ale potřebuje si cítit hranici, za kterou leží její vlastní tajemství, které dceři nepatří! Je to velmi citlivá záležitost. Neboť pokud si dcera začne o matku dělat starosti, chtít ji pomoci, litovat anebo ji nějak posuzovat a odsuzovat (jak to dělá s kamarádkami), tak se od ní vnitřně oddělí, a to má vždy vážné a dalekosáhlé důsledky! Neboť nezačne následovat její vnitřní ženský ZDROJ, nýbrž její OSUD!

Takže partnerka ano, ale nikdy ne kamarádka! Jen tak zůstane matka pro dceru velká až do smrti. A dcera z ní může čerpat podporu až do své smrti.

ESENCE ŽENY

Ukázka, že ženy drží spolu. Sednou si spolu, jdou někdy na výlet, či do restaurace jenom spolu, bez otce, bez bratra. Je důležité vytvářet tento mikrosvět, kde "teče" jen čistě ŽENSKÁ ENERGIE, aby dcera ochutnala její blahodárnost i rozdílnost od energie, kdy jsou spolu i s muži. V těch chvílích je obzvlášť důležité, aby matka projevovala dceři blízkost a nereagovala na ego dcery, čímž by vznikal boj.

Aby dcera zažívala léčivou, podporující energii takových chvil a poznala sílu pravého ŽENSTVÍ a skutečně DŮVĚŘOVALA svému ŽENSTVÍ v sobě. Pak nepotřebuje nadměrně rozvíjet mužské vlastnosti proto, aby si se životem lépe poradila. Jak důvěřuje sobě a své vnitřní ženské síle, tak bude důvěřovat životu a ten se o ni dobře postará. Rozhodně lépe, než když by ho začala řídit. Kontrolu nad životem se snaží získat žena, která ztratila vnitřní kompas, protože ženská linie v rodě zůstala přerušená.

Takovou ženu pak život neustále fackuje, ať dělá, co dělá, aby v ji vrátil zpoět do ženských "kolejí". Zpět k její ESENCI, dovnitř, k intuici a empatii.

(Moje žena text podepsala s velkým srdíčkem...:-) )